Můžete se na dovolené vyhnout střevním potížím?

Ano, většině střevních potíží na dovolené se předejít dá, a to i bez přísných zákazů. Nejčastějším spouštěčem není exotická bakterie, ale obyčejná kombinace tepla, nevhodně skladovaného jídla a nedomytých rukou. Platí to na pláži u Jadranu stejně jako ve vzdálenějších destinacích. Článek jde od základů, tedy od toho, proč potíže vznikají, přes prevenci a první pomoc až po situace, kdy je nutný lékař.

Proč potíže vznikají

Zažívací trakt se na cestách setkává s jinými mikroby, než na jaké je zvyklý. Za průjmem cestovatelů stojí nejčastěji bakterie a viry z kontaminované vody nebo jídla. Obvykle trvá krátce a odezní sám. Vedle infekce hraje roli i změna stravy, nevyspání a horko.

Nepříjemnosti mohou způsobit také ryze praktické věci. Jídlo dlouho ležící na teple, led v nápoji z neznámé vody, nemytá zelenina nebo ovoce se slupkou, kterou jste neoloupali. Rizikovější bývají syrová vejce, nedovařené maso a salát ze samoobslužného baru v horku. Nejde o to, že by bylo nutné jíst v panice.

Příznaky se obvykle objeví do několika dní po příjezdu a typicky zahrnují křeče, řídkou stolici, nevolnost a někdy zvýšenou teplotu. Většina lidí se zotaví doma během dvou až tří dnů. Výjimku tvoří děti, senioři a lidé s chronickými nemocemi. U nich bývá průběh těžší a rychleji hrozí dehydratace.

Prevence před odjezdem

Dobrá příprava začíná u informací. Zjistěte, jaká je situace s pitnou vodou v cílové zemi a zda doporučují vakcinaci, třeba proti hepatitidě A nebo břišnímu tyfu. O očkování se poraďte s lékařem v dostatečném předstihu. Pro některé destinace existují specializovaná cestovní poradenská místa.

Zdravé střevo ocení klidný režim v týdnech před odjezdem. Nezačínejte dovolenou po týdnu nespavosti a stresu, kdy je odolnost nižší. Plánujte si pitný režim a nespoléhejte se jen na kávu a alkohol. Věci jako kvalitní vlhčené ubrousky na ruce a malý balíček papírových kapesníků se hodí do každého batohu.

Nezapomeňte na lékárničku. Patří do ní teploměr, obvazový materiál, dezinfekce na ruce a prostředky, které vám doporučil lékař. Žádné léky na vlastní pěst však nedoplňujte. Pokud užíváte trvalou medikaci, vezměte ji s sebou v původním obalu a navíc na pár dní rezervu.

Jídlo a voda v cíli

Základní heslo zní: uvařte, oloupejte, nebo to nejezte. Jídlo, které je horké a čerstvě připravené, je obvykle bezpečnější než to, které stojí hodiny v teplé vitríně. Ovoce se slupkou, kterou můžete sami sloupnout, je lepší než nakrájený salát. Zvlášť opatrní buďte u mořských plodů a drůbeže.

Pití si vybírejte podle místních podmínek. Tam, kde není jistá kvalita vody z kohoutku, pijte balenou vodu s neporušeným uzávěrem a čistěte si zuby touž vodou. Led v nápojích může být také z nevhodné vody. Teplé nápoje jako čaj nebo káva jsou vyvařené, a tedy bezpečnější.

Dobrým pravidlem je dívat se, kde jedí místní. Plná restaurace s rychlým obratem obvykle znamená čerstvé suroviny. Nenechávejte potraviny z nákupu na slunci a v autě, ale uložte je do chladu. Zbytky z večeře zkonzumujte brzy, nebo je nevyužívejte vůbec.

Ruce a hygiena jako nejlevnější ochrana

Mytí rukou je nejúčinnější a nejlevnější prevence, pokud se dělá správně. Používejte mýdlo a tekoucí vodu a ruce mněte alespoň dvacet sekund. Myjte si je po toaletě, před jídlem a po návratu z ulice nebo z dopravy. Když mýdlo není po ruce, pomůže dezinfekce s alkoholem.

Pozor také na společné prostory. Švédské stoly, bufety a servírovací lžíce mění každou chvíli desítky rukou. Berte si jídlo čisticím příborem a zvažte, zda je opravdu nutné ochutnat všechno. U dětí hlídejte, aby si nestrkaly do pusy prsty a hračky z písku.

Hygiena platí i u koupání. Nenapijte se vody z bazénu a moře, a pokud je koupání hlášeno jako rizikové, vynechte ho. Po koupání se osprchujte a osušte. Mokré plavky dlouho nenoste, aby se snížilo další podráždění.

První pomoc, když potíže přijdou

Nejdůležitější je doplňovat tekutiny. Pijte po malých doušcích vodu, slabý čaj nebo vývar a jezte lehce, třeba suchary, rýži nebo banán. Tučné a smažené pokrmy, mléčné výrobky a alkohol prozatím vynechte. Odpočívejte a nesnažte se plánovat výlety.

Sledujte, kolik tekutin vypijete a vyloučíte. Známkou dehydratace je tmavá moč, sucho v ústech, závratě a malá chuť k pití. U dětí je to také málo slz, propadlá fontanela u nejmenších a slabost. Dehydratace je největší riziko, nikoli samotný průjem.

Léky proti průjmu ani antibiotika neberte bez porady. Zastavit střevo může zadržet infekci a antibiotika patří do rukou lékaře. S dotazem se obraťte na lékárníka nebo asistenční službu své pojišťovny. Informace ověřte také u hotelového lékaře, pokud se příznaky zhoršují.

Kdy k lékaři a co po návratu

Lékaře vyhledejte vždy, když se objeví krev ve stolici, horečka vyšší než 38,5 °C, silná bolest břicha, opakované zvracení bez možnosti pít nebo příznaky dehydratace. Stejně postupujte, pokud potíže trvají déle než tři dny. U kojenců, malých dětí, těhotných žen a seniorů neváhejte už při prvních příznacích. Zavolat linku tísňového volání je na místě, pokud je osoba zmatená nebo omdlévá.

Pojistka je v tomto případě užitečná. Před odjezdem mějte po ruce číslo na asistenční službu pojišťovny a pamatujte, že účty a lékařské zprávy je nutné uschovat. Mnohé kliniky v zahraničí chtějí platbu na místě. Doklady pak využijete při žádosti o proplacení.

Po návratu domů sledujte stav i několik týdnů. Přetrvávající potíže, úbytek váhy nebo opakované průjmy konzultujte s praktickým lékařem a zmiňte, kde jste byli. Může jít o parazitární infekci, která se projeví později. Rychlé řešení pomáhá předejít komplikacím.

Můj tip: Doporučila bych sbalit si do příručního zavazadla malé balení rehydratačních sáčků z lékárny a řídit se návodem na obalu. Poradí vám lékárník, jaký typ je vhodný i pro děti. S sebou berte také teploměr, ať nehádáte, zda je teplota zvýšená.

Zdroje

• Společnost pro cestovní medicínu ČLS JEP
• Státní zdravotní ústav
• Ministerstvo zahraničních věcí ČR