Nemoci spojené s kouřením: co kouř dělá s tělem krok za krokem

Cigaretový kouř neškodí jen plicím. Při každém vdechnutí se do těla dostávají tisíce látek, z nichž řada dráždí, poškozuje buňky nebo zvyšuje riziko vzniku nádorů. Kouření proto souvisí s nemocemi dýchacích cest, srdce a cév, ale také s některými druhy rakoviny a s problémy v těhotenství. Tento přehled postupuje od toho, co se děje v těle hned po vdechnutí, až k tomu, jaké následky se objevují po letech, a končí tím, kde hledat pomoc, pokud chcete přestat.

Co se děje při vdechnutí kouře

Kouř putuje ústy a krkem do průdušek a nakonec do plicních sklípků, kde se kyslík běžně přenáší do krve. Místo něj se do krve dostává oxid uhelnatý, který se váže na červené krvinky a snižuje množství přenášeného kyslíku. Nikotin zároveň zvyšuje tep a zužuje cévy, takže srdce pracuje s větší námahou.

Dráždivé látky poškozují řasinkový epitel, tedy drobné řasinky, které v dýchacích cestách pomáhají odstraňovat hleny a nečistoty. Když řasinky přestanou fungovat, nahromadí se v průduškách hlen a částice a objeví se kašel. Kuřácký kašel proto není maličkost, ale známka, že se dýchací cesty brání.

Další složky kouře, tzv. dehet, obsahují látky, které mohou měnit genetickou výbavu buněk. Poškození se hromadí postupně, často roky, než se projeví jako nemoc. Čím dříve a čím déle člověk kouří, tím větší zátěž tělo nese.

Plíce a dýchací cesty

Nejznámějším důsledkem dlouhodobého kouření je chronická obstrukční plicní nemoc, zkráceně CHOPN. Postupně zužuje průdušky a ničí plicní tkáň, takže dýchání vyžaduje stále větší úsilí. Nemoc se neléčí do vyléčení, ale lze ji zpomalit, a největší význam má přestat kouřit.

S kouřením souvisí také opakované záněty průdušek, zhoršení astmatu a vyšší náchylnost k respiračním infekcím. Kuřáci se hůře zotavují ze zánětů plic a jejich dýchací cesty reagují citlivěji na prach a znečištěné ovzduší. Dýchavice při běžné námaze, třeba při chůzi do schodů, je důvod navštívit lékaře.

Rakovina plic patří k nejzávažnějším následkům, protože se dlouho neprojevuje. První příznaky bývají nenápadné: dlouhotrvající kašel, změna kašle, vykašlávání krve, hubnutí bez příčiny nebo opakované záněty. Kdo kouří nebo kouřil, měl by tyto signály nepodceňovat a vyhledat lékaře.

Srdce a cévy

Kouření poškozuje cévní stěnu a podporuje ukládání tukových plátů, tedy ateroskleróze. Tepny se zužují a krev se snáz sráží. Důsledkem může být infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo onemocnění tepen dolních končetin.

Poslední jmenované se projevuje bolestí lýtek při chůzi, která se zlepší po zastavení. Lidé ji často považují za únavu svalů a čekají příliš dlouho. Při opakované bolesti, necitlivosti nebo chladných končetinách je vhodné vyhledat praktického lékaře.

Riziko se zvyšuje, když se kouření kombinuje s dalšími faktory, jako je vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, cukrovka nebo hormonální antikoncepce u žen. Právě kombinace může situaci výrazně zhoršit. Dobrou zprávou je, že riziko srdečních potíží po odložení cigaret postupně klesá.

Další orgány a další druhy rakoviny

Kouření zvyšuje riziko nádorů nejen plic, ale také úst, hrtanu, jícnu, močového měchýře, slinivky a dalších orgánů. Důvodem je, že se karcinogenní látky dostávají do krve a vylučují se močí. Například měchýř je vystaven jejich působení při každém vylučování.

Poškozeny jsou také zuby a dásně. Kuřáci mají častěji paradentózu, zhoršené hojení po výkonech a zbarvené zuby. Kůže stárne rychleji a hůře se hojí rány.

U žen i mužů může kouření snižovat plodnost. V těhotenství zvyšuje riziko komplikací, nižší porodní hmotnosti a předčasného porodu. Těhotným se proto doporučuje obrátit se na lékaře, který pomůže s odvykáním.

Pasivní kouření

Škodí i těm, kdo sami nekouří. Vdechování cizího kouře zvyšuje riziko respiračních potíží, srdečních onemocnění a u dlouhodobě vystavených osob i nádorů. Děti jsou zvlášť zranitelné.

U dětí v zakouřeném prostředí se častěji objevují zánět středního ucha, bronchitidy a zhoršení astmatu. Kouření v bytě nebo v autě proto vystavuje potomky zbytečnému riziku. Otevřené okno nebo odvětrání ho neodstraní, protože částice zůstávají i na nábytku a oblečení.

Totéž platí pro tzv. kouř třetí ruky, tedy zbytky na látkách a površích. Osvobodit domov od kouře je jedním z nejkonkrétnějších kroků, které rodina může udělat. Pokud kouříte, vycházejte ven, ale nejlepší řešení je přestat.

Odvykání a kde hledat pomoc

Přestat kouřit lze v každém věku a organismus se začne zotavovat rychle: zlepšuje se prokrvení, dýchání i čich. Úspěšnost je vyšší, když se využije odborná podpora než když člověk zkouší vydržet sám. Pomoci mohou praktický lékař, poradna pro odvykání nebo linka pro odvykání kouření.

Odborník vám může doporučit vhodný postup a řekne, zda se hodí náhradní nikotinová terapie nebo léčba na předpis. Nic se neužívá bez porady, protože dávky a vhodnost záleží na zdravotním stavu. Pomáhá také podpora blízkých a změna rituálů, které s cigaretou spojujete.

Relaps nebývá selhání, ale častá součást cesty. Většina lidí zkouší přestat opakovaně, než se to podaří. Důležité je vrátit se k plánu a nehledat omluvu, že se to nepovedlo.

Časté otázky

Jsou elektronické cigarety bezpečnou náhradou?

Ne, bezpečné nejsou. Mohou být méně škodlivé než klasické cigarety, ale obsahují nikotin a další látky, jejichž dlouhodobé dopady nejsou dostatečně známé. Jako cesta k odvykání je vhodnější poradit se s lékařem.

Po jaké době se tělo zotaví?

Zlepšení začíná brzy, například krevní oběh a dýchání se zlepšují už během týdnů. Riziko srdečních onemocnění klesá postupně v následujících letech. Přesný průběh závisí na délce kouření a zdravotním stavu.

Je lehká cigareta méně škodlivá?

Ne, označení lehká nebo slabá nic neříká o skutečné škodlivosti. Kuřáci inhalují hlouběji a častěji, aby získali stejnou dávku nikotinu. Rizika zůstávají srovnatelná.

Mám přestat najednou, nebo postupně?

Obě cesty mohou fungovat a záleží na člověku. Mnoha lidem pomáhá stanovit konkrétní den a využít odbornou podporu. Poraďte se s lékařem nebo s poradnou pro odvykání, která navrhne postup na míru.

Můj tip: Doporučila bych si týden před stanoveným dnem zapisovat, kdy a proč si cigaretu zapálíte. Uvidíte tak své spouštěče, třeba kávu, stres nebo cestu autem. Na každý z nich pak můžete předem vymyslet náhradu, třeba krátkou procházku nebo sklenici vody.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Ministerstvo zdravotnictví ČR
• Česká lékařská společnost J. E. Purkyně